Plicní embolie (plicní embolie) - příznaky, příčiny, prevence

Plicní embolie (plicní embolie, plicní embolie) je život ohrožující stav, který vyžaduje lékařskou intervenci co nejdříve. Plicní embolie nastává, když embolický materiál (nejčastěji srážená krev) ucpává lumen plicních cév, což vede k srdečnímu selhání. Jaké jsou příčiny a příznaky plicní embolie? Jak probíhá léčba?

Obsah

1. Plicní embolie (plicní embolie): příčiny a rizikové faktory
2. Plicní embolie (plicní embolie): příznaky
3. Plicní embolie: komplikace
4. Plicní embolie: diagnóza
5. Plicní embolie: léčba

Plicní embolie (také známá jako plicní embolie nebo plicní embolie) je stav, při kterém je plicní tepna nebo některá z jejích větví částečně nebo úplně blokována embolickým materiálem. Výsledkem je, že části plic jsou nefunkční a někdy dokonce nekrotické.

Plicní embolie (plicní embolie): příčiny a rizikové faktory

Nejběžnějším embolickým materiálem, který blokuje plicní tepnu, je sražená krev. Obvykle pochází z hlubokých žil dolních končetin nebo menší pánve (méně často z žil horní části těla), odkud spolu s krevním oběhem vstupuje do plicní tepny. Nejčastější příčinou krevních sraženin v hlubokých žilách dolních končetin je trombóza.

Ve vzácných případech je embolickým materiálem tuk (může vzniknout po zlomeninách dlouhých kostí), vzduch (vstupuje do krevního řečiště nejčastěji při zavedení nebo vyjmutí cévního katétru z žíly), neoplastické hmoty, plodová voda (v případě předčasného oddělení placenty u těhotné ženy), tělo cizí (může to být například embolizační materiál používaný při endovaskulárních výkonech).

Plicní embolie je třetí srdeční příčinou smrti po infarktu myokardu a cévní mozkové příhodě.

Na druhé straně jsou rizikové faktory:

• předchozí plicní embolie
• kardiovaskulární onemocnění - žilní tromboembolismus, městnavé oběhové selhání, zvýšený počet krevních destiček, nedávná cévní mozková příhoda
• chronické pokročilé onemocnění plic
• věk - riziko jeho výskytu se významně zvyšuje u starších osob, zejména po 70 letech
• prodloužená imobilizace
• rakovina v pokročilém stadiu
• zlomeniny, zejména v dlouhých kostech a pánvi
• stav po operaci
• obezita
• orální hormonální antikoncepce
• těhotenství
• stav po porodu

Plicní embolie (plicní embolie): příznaky

V případě embolie v plicích, příznaky jako:

• rychle rostoucí dušnost doprovázená cyanózou těla
• silná, obvykle bodavá retrosternální bolest na hrudi
• suchý kašel
• hemoptýza (dorazí nejpozději)

Doprovodnými příznaky jsou zvýšená dechová frekvence a srdeční tep, mělké dýchání, celkový neklid a pocení. Můžete cítit mdloby nebo mdloby.

Plicní embolie se nejčastěji vyskytuje u lidí s chronickými, pokročilými chorobami - obvykle s oběhovým a dýchacím systémem

Je třeba poznamenat, že závažnost příznaků závisí na stupni plicní vaskulární okluze a na celkovém stavu pacienta. Uzavření kmene plicní tepny nebo větví větve způsobuje prudké příznaky a obvykle vede k šoku nebo dokonce zástavě srdce. V případě okluze menší cévy závisí intenzita příznaků na respirační kondici pacienta, např. U pacientů se srdečním selháním budou příznaky závažnější než u zdravých jedinců.

Plicní embolie: komplikace

Důsledkem plicní embolie může být chronická plicní embolie, plicní infarkt a v extrémních případech náhlá srdeční zástava a smrt.

Plicní embolie: diagnóza

Při podezření na plicní embolii se provádí následující:

• angio-CT plicních tepen (spirální počítačová tomografie), což umožňuje přesné hodnocení průchodnosti plicního kmene, obou plicních tepen

Přečtěte si také: Infarkt plic - příčiny, příznaky a léčba Srdeční infarkt - příznaky, léčba, příčiny Cévní mozková příhoda: příčiny, příznaky, typy a léčba

Někteří odborníci se domnívají, že jako první by měla být provedena perfuzní scintigrafie plic (namísto plicní CT angiografie).

• krevní testy - vč. stanovení plazmatických d-dimerů, srdečních troponinů (markerů poškození myokardu) a natriuretických peptidů.

V případě plicní embolie je koncentrace těchto parametrů významně zvýšena.

Pomocné vyšetření je rentgen hrudníku, echokardiografické vyšetření a elektrokardiologické vyšetření srdce (EKG).

Při diagnostice pacienta by měl lékař rozlišovat mezi plicní embolií a stavy, jako je srdeční infarkt, rozpouštění aneuryzmatu aorty, pneumotorax, pneumonie, perikarditida, virová pleuréza a exacerbace CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc).

Plicní embolie: léčba

Pacientovi se nejprve podává nefrakcionovaný heparin (inhibuje proces srážení krve) a poté trombolytická léčiva, jejichž úkolem je rozpustit sraženinu zbývající v plicních cévách a obnovit průtok krve. Když se stav pacienta stabilizuje, podává se antikoagulační léčba antagonisty vitaminu K. (acenokumarol, warfarin).

Pacient s plicní embolií je zřídka zachráněn.

Pokud je trombolytická léčba neúspěšná, může být nutná plicní embolektomie, postup zahrnující chirurgické odstranění embolického materiálu z plicních tepen pomocí mimotělního oběhu.

Dalším řešením je zavedení filtru dolní duté žíly, který zablokuje přístup embolického materiálu do srdce a plic.

Podle odborníka Dr. n. med. Aleksandra Jezela-Stanek, specialista na klinickou genetiku

Plicní embolie je velmi nebezpečná pro těhotné ženy a během šestinedělí. Statisticky se vyskytuje u 1/7000 dodávek. Bohužel se riziko významně zvyšuje ještě více u žen, které mají genetickou zátěž vrozenou trombofilií. Změny charakteristické pro trombofilii, tj. Mutace např. Faktoru V (Leiden), genu pro protrombin, jsou pozorovány u více než poloviny žen, u kterých došlo k trombotickým situacím.

Doporučený článek:

Trombofilie (hyperkoagulabilita) - příčiny, příznaky a léčba