Adenomyóza je samostatný název pro ložiska endometriózy, která se nacházejí uvnitř děložní svalové membrány nebo myometria. Můžeme rozdělit adenomyózu na jednu, která se nachází v pohlavních orgánech, a na jednu, která se vyskytuje venku, například v oblasti střev nebo močového měchýře.
Příčiny adenomyózy nejsou dosud určeny, předpokládá se však, že zůstávají multifaktoriální. Teorie dotyčné poruchy se nejčastěji připisuje traumatický faktor a vyvíjející se zánět. V přirozených podmínkách má děloha zdravé ženy prvky, které tvoří jakousi bariéru mezi myometriální vrstvou a endometriem. To jsou mechanické faktory i celá kaskáda imunitních prvků. Díky těmto mechanismům žlázy sliznice dělohy nepřerůstají do svalových struktur. Samotný růst samozřejmě neprobíhá každý den. Musí být vytvořeny správné podmínky. Příkladem takové situace je mechanické trauma způsobené například v důsledku kyretáže děložního svalu, provedeného císařského řezu nebo procesu ukončení těhotenství. Kromě toho může být během fyziologického porodu poškozena ochranná bariéra.
Další teorie původu předpokládá buněčnou metaplazii, když nediferencované buňky Wolffových nebo Müllerových kanálků, tj. Struktury velmi důležité pro embryonální vývoj reprodukčního systému, způsobí rozvoj adenomyózy.
Mluví se také o roli hormonálních faktorů. Koncentrace prolaktinu, FSH, LH a estrogenů má velký význam.
Příznaky adenomyózy
V mnoha případech je proces adenomyózy zcela asymptomatický, ve zbývajících případech jsou nejčastěji hlášenými potížemi abnormální vaginální krvácení, bolest v děloze nebo nepohodlí před každou menstruací uznanou za závažnější PMS. Stává se, že bolest doprovází ženy po celý menstruační cyklus. Může dojít k abnormálnímu vaginálnímu krvácení, jako je silné, prodloužené menstruační krvácení nebo vaginální krvácení v nepravidelných intervalech, které nesouvisí s menstruací. Menstruační krvácení pak může trvat i 8–14 dní a zvýšená ztráta krve se promítá do morfologie pacientky, což vede k anémii. Někdy je nadměrné krvácení doprovázeno křečovými bolestmi v podbřišku. V případě lokalizace ložisek adenomyózy mimo dělohu se stížnosti hlášené pacientem týkají postižených struktur, tj. Močového měchýře nebo střeva.
Důsledkem anémie je obecná slabost těla, bledá kůže, snížená tolerance cvičení.
Přečtěte si také: Endometriální ektróza (cervikální endometrióza) - příčiny, příznaky, léčba Nemoci dělohy: retrográdní, polypy, rakovina, endometrióza a myomy Menstruace nemusí bolet - odkud pochází bolestivá menstruaceAdenomyóza: diagnóza
Problém adenomyózy by neměl být zpožděn a především by měl jít ke gynekologovi. Při interním vyšetření lékař zjistí tvrdou, zvětšenou dělohu, bolestivou při palpaci v perimenstruálním období. Je třeba zdůraznit, že nedostatek abnormalit při interním vyšetření nediskvalifikuje tuto diagnózu. V případě pochybností by mělo být provedeno ultrazvukové vyšetření, které dokáže identifikovat ohniska. Tělo dělohy pak má nepravidelnou formu. Nejdůležitější věcí je navíc klinický obraz pacienta a stížnosti, které hlásí.Ve vzácných případech se MRI používá jako diagnostický nástroj, který ukazuje hranici mezi endometriem a myometriem. Konečná diagnóza je stanovena na základě patomorfologického obrazu.
Léčba adenomyózy
Léčba adenomyózy je založena především na eliminaci příznaků. Vrchol výskytu adenomyózy je ve věku 35–50 let, porucha se objevuje také ve vyšším věku, i když příznaky by neměly být tak závažné. Proto mladé ženy pociťují největší nepohodlí a věnují se různým formám terapie.
Pokud žena zůstává v reprodukčním věku a má mateřské plány, používají se konzervativní metody, tj. Lokální enukleace léze. Další formou léčby je hysterektomie, týká se však starších žen kvůli radikální léčbě. Vzhledem k pokroku v chirurgických technikách se používá laparoskopická metoda odstraňování dělohy, která snižuje traumatizaci tkáně. Někdy se zavádějí formy farmakoterapie, tj. Analogy gonadoliberinu, progestogeny, jejichž úkolem je vytvořit farmakologickou menopauzu.
Doporučený článek:
Endometrióza: příznaky, diagnostika, léčba endometriózy
