Je mi 28, jsem s jedním mužem 12 let, během toho se stalo mnoho dobrých i špatných věcí. Žijeme spolu už dva roky. Moji rodiče ten byt koupili a my jsme ho z vlastních prostředků zrekonstruovali. Zpočátku to bylo normální, snažil se, ale kouzlo bylo přerušeno. V loňském roce došlo ke konfliktu, v jehož důsledku se můj snoubenec ode mne vzdálil. Začalo to triviálními záležitostmi, praním, čištěním, nepořádkem, bezcílnou jízdou a penězi, tvrdil, že utratil tolik, že mu bylo jedno, jestli si koupím něco jiného nebo ne.Nechystal se však na nic přispívat a neustále kňučel, že je k ničemu, a zmrazil peníze na něco, co nikdy nebude jeho. Vždy jsem se snažil říci, že to tak není. Avšak dokud mi rodiče nezasahovali. Viděli celou situaci, že mi moc nepomáhá, stěžuje si, nepřispívá a má proti všemu zášť. Bohužel také explodovaly. Můj snoubenec od nich slyšel spoustu urážek, urážek, vyhrožování. V důsledku toho nikdo mezi sebou nemluvil! Tehdy jsem měl proti němu zášť, že vždycky kňučel, nepomáhal mi, jeho rodiče mu řekli tolik drsných slov, a sám pro sebe jsem se v jednu chvíli rozešel a řekl mu, aby se sbalil! Situace je po dvou měsících pod kontrolou, nastěhoval se, ale čas od času se k této hádce vrátíme. Říká, že se cítí jako vetřelec, že moji rodiče jsou ti nejhorší lidé, jaké zná, a směřuje na ně spoustu urážek. Někdy se to pokazí a my tam jdeme na večeři, ale všechno se to časem vrátí! Vím, že to má těžké, a vím, že jeho rodiče by chtěli to nejlepší, ale někdy ke mně nejsou ani spravedliví. Neraz mě rozplakali, když jsem slyšel více než jeden útok a vydírání mým směrem! Nyní poslouchám, jak můj snoubenec vyjadřuje velkou nenávist k mým rodičům, nesnáší je a připomíná mi, že to byl on, kdo mi v těch těžkých dobách pomohl. Staří se vrátili, problémy, hádky, ale nikdy nevidí svou chybu. Když ho požádám, aby nekřičel, reaguje vulgárně. Obvykle to nevydržím a brečím. Vyzývám ho. A on mi říká, že jsem jako moji rodiče! Že bych měl jít k psychologovi a ten se směje pod dechem, ale už to nevydržím. Je mi strašně líto, že s ním tak zacházím, vícekrát brečím, že pokud mu to mohu říct, tím to končí. Protože když se po hádce pokusíme mluvit normálně, říká, že nevidí svou vinu a že jsem emotivní a on to nechce. Rozčiluje mě a zve na portály, některé dívky ve věku 18 let, se kterými ani nemluvil. Někdy si myslím, že možná něco hledá (protože v minulosti pro mě udělal dvě taková čísla) a teď se bojím, že hledá kontakt nebo setkání s těmito teenagery znovu! Když mu řeknu, aby to vysvětlil, směje se a říká, že nebude dělat, co chci. Místo toho vyžaduje, abych s ním zacházel s respektem. Omlouvám se, protože mě rodiče několikrát zklamali, došlo k nějakým sporům a můj otec mě ponížil. Zažil jsem doma každou hádku a nechci takový domov pro „rodinu, kterou musím vytvořit se svým přítelem.“ Příští rok, svatba, mám opět pochybnosti, bojím se hádek, křiků, nedorozumění, bojím se, že bude někoho jiného, jeho zášť a to, že znovu vybuchnu a řeknu příliš dvě slova. Co mám dělat, zrušit svatbu, pokusit se mluvit se svým snoubencem, který vidí chybu jen na mé straně? Snažím se s ním mluvit, dokonce jsem mu nabídl radu, ale Zasmál se mi a řekl, že se dokážu uzdravit. Stydím se o tom mluvit osobně. Nevím, co mám dělat.
Díky za příspěvek. Zdá se, že největší překážkou jeho řešení je vaše škoda mluvit o tom tváří v tvář - věřím psychologovi. Strategie, kterou jste přijali, je - jak vidíte - zcela neúčinná. Nic nedosáhnete, to se nezmění. Bez pomoci psychologa je tedy nepravděpodobné, že byste se kamkoli dostali. I když nechce jít k psychologovi, poznáte mechanismy, které vás v terapeutickém procesu udržují v tak neuspokojivém vztahu. Objektivně je těžké předvídat její úspěch, je těžké pochopit, jak sladíte své manželské plány s někým, s kým jste v neustálém konfliktu. Možná si společně s psychologem všimnete, co mu ve vás říká „odstěhujte se“ a co říká „vraťte se“. A které z těchto „co“ vyjadřuje skutečné potřeby. Neváhejte!
Pamatujte, že odpověď našeho odborníka je informativní a nenahradí návštěvu lékaře.
Bohdan BielskiPsycholog, odborník s 30letou praxí, trenér psychosociálních dovedností, odborný psycholog u okresního soudu ve Varšavě.
Hlavní oblasti činnosti: mediační služby, rodinné poradenství, péče o člověka v krizové situaci, manažerské školení.
Nejprve se zaměřuje na budování dobrého vztahu založeného na porozumění a respektu. Provedl řadu krizových intervencí a staral se o lidi v hluboké krizi.
Přednášel forenzní psychologii na Psychologické fakultě SWPS ve Varšavě, na Varšavské univerzitě a Univerzitě v Zieloně Góře.
