Komplexní odborná péče je řešení, které začíná fungovat v onkologii a kardiologii. Další specializací, která si může všimnout výhod jejího zavedení, je neurologie. Taková implementace může být přínosem nejen pro pacienty a jejich rodiny, ale také pro celý systém zdravotní péče. Odborníci diskutovali o modelu komplexní péče o pacienta s Parkinsonovou chorobou a o šancích na jeho efektivní implementaci na konferenci „Priority ve zdravotnictví“ ve Varšavě.
Při léčbě Parkinsonovy choroby by měla být péče o pacienty prováděna v referenčním centru skupinou odborníků. Mezi nimi má zásadní význam neurolog a neurochirurg, ale také další pracovníci, radiolog, psycholog a fyzioterapeut. Jednou z možností léčby pokročilé Parkinsonovy nemoci je hluboká stimulace mozku, která je celosvětově standardní. V Polsku je tato metoda k dispozici, ale postup je stále špinavý.
Abychom mohli hovořit o složitosti této metody léčby, je nutné zorganizovat systém, ve kterém je pacient kvalifikován pro proceduru neurologem v referenčním centru, elektrody jsou implantovány neurochirurgem a po proceduře je pacient dále veden neurologem. Během této doby má také přístup k psychologovi a fyzioterapeutovi - zdůraznil Prof. dr hab. n. med. Jarosław Sławek, Lékařská univerzita v Gdaňsku a Nemocnice sv. Wojciech v Gdaňsku, prezident Polské neurologické společnosti.
Dr. hab. n. med. Dariusz Koziorowski z Neurologické kliniky WNoZ na Varšavské lékařské univerzitě dodal, že koordinace péče o pacienty s Parkinsonovou chorobou by měla probíhat v několika fázích, v závislosti na stadiu onemocnění, protože v počáteční fázi může být pacient diagnostikován neurologem, který zvolí vhodnou léčbu farmakologické a poté provedeno praktickým lékařem. Pacient v pokročilejším stadiu onemocnění by měl jít do specializovaného centra a být tam systematicky sledován.
Více než 90 000 lidí v Polsku trpí Parkinsonovou chorobou a více než 5 000 lidí se o této nemoci každý rok dozví, vzpomněla si Dr. Małgorzata Gałązka-Sobotka z Ústavu managementu zdravotní péče na Lazarského univerzitě. Neurologická onemocnění jsou rostoucím problémem stárnoucí společnosti a finanční prostředky přidělené na léčbu těchto nemocí a nepřímé náklady s nimi spojené jsou vyšší než přímé a nepřímé náklady vyplývající z onkologických, kardiologických a diabetických onemocnění dohromady.
Dr. Jerzy Gryglewicz z Institute of Healthcare Management dodal, že v této entitě nemoci má zásadní význam racionální využívání zdrojů a dostupných léčebných metod, aby se zabránilo situacím, kdy se u pacientů, kteří je zcela nepotřebují, používají drahé postupy. Model komplexní odborné péče o pacienty s Parkinsonovou chorobou může pacientům, ale i systému přinést hmatatelné výhody. Nejprve budou prostředky použity efektivněji, pacient dostane péči na jednom místě a bude odměněna kvalita léčby. A sledování účinků programu by umožnilo jeho hodnocení - dodal Dr. Jerzy Gryglewicz.
Fyzioterapie má při léčbě pacientů s Parkinsonovou chorobou velký význam, jak zdůraznili Wojciech Machajek z Parkinsonovy nadace a Adam Siger, iniciátor polské asociace fyzioterapeutů pro Parkinsonovu chorobu. Fyzioterapeuti jsou potřební v každé fázi onemocnění. Bohužel v tuto chvíli se setkáváme s pacienty ve velmi pokročilém stadiu, kdy je pacient již velmi omezený v mobilitě. A terapie by měla začít ve fázi diagnostiky onemocnění. Samozřejmě pak se nemusíme s pacientem setkávat každý den, stačí jednou za několik měsíců navrhnout cvičení, která si pacient bude dělat doma - řekl Adam Siger.
Kromě fyzioterapeutů jsou v procesu léčby pacienta s Parkinsonovou chorobou velmi důležití psychologové, logopédi a neurologické sestry. Všichni by měli být k dispozici pacientům v referenčních centrech jako součást integrované péče.
Ačkoliv lékaři a odborníci v oblasti ochrany zdraví vidí potřebu a výhody zavedení takového modelu, stále neexistují žádná systémová řešení, která by to umožnila. Andrzej Jacyna, prezident Národního fondu zdraví, zdůraznil, že úspory plynoucí ze zavedení koordinované péče jsou viditelné až po určité době. Na začátku je nutné investovat prostředky, které v současnosti nejsou k dispozici.
- V současné době jsou na nápravu mnohaletého zanedbávání věnovány obrovské finanční zdroje, zejména pokud jde o odměňování zdravotnických pracovníků. Bez toho nebude za pár let adekvátní personál a systém zdravotní péče přestane fungovat - zdůraznil Andrzej Jacyna.
Prof. Jarosław Sławek, který zdůraznil, že zaměstnanci by měli být pro zdravotnictví prioritou, protože situace je dramatická. V Polsku je nedostatek neurologů. Většina lékařů se navíc po specializaci přesune do soukromého sektoru. Tam mají konkrétní pracovní dobu, nemusí být ve službě a dostávají podobný plat. Téma je třeba urgentně řešit, jinak budeme mít programy integrované péče, ale nebudou existovat lidé, kteří by je realizovali - uvedl prof. Jarosław Sławek.
Podle demografických předpovědí byl počet lidí na světě ve věku ≥ 65 let v roce 1990 o něco více než 350 milionů, v roce 2015 přibližně 600 milionů a odhad v roce 2040 je přibližně 1 miliarda 300 milionů.
To povede k významnému nárůstu populace pacientů trpících Parkinsonovou chorobou. Takový nárůst je již pozorován v mnoha zemích: mezi lety 1990 a 2016 se tento výskyt zvýšil o 22% na 6,2 milionu pacientů po celém světě. Prognóza pro rok 2040 je 12 milionů.
To bude vyžadovat odpovídající počet vzdělaných odborníků, jejichž vzdělávací proces trvá několik let. Musíme si o tom dnes promluvit a jednat.
Faktem je rostoucí počet pacientů s neurologickými chorobami. Bez vhodných systémových řešení a neurologie neurologie jako priority specializace bude jejich efektivní léčba nemožná, dodal Prof. Jarosław Sławek.
